Kozí povaha.
Kozí povaha je úžasná. Koza je především inteligentní a společenská. Ale pejsek to není. Neposlechne Vás. Je schopná být s Vámi celý den, když jí to umožníte. Ale řídit se bude vlastním rozumem. A její vynalézavost nezná hranic. Pro kus dobrého žvance, překoná neuvěřitelné překážky. Problémy nastanou třeba ve chvíli, kdy všechny lahodné keříky na kozí straně plotu jsou okousány. A na protější trčí ty krásné zelené dlouhé a voňavé druhé polovičky. Tehdy přijde na řadu prověrka pevnosti Vašich plotů. Nevydrží-li, kozy se vydají za dobrotami dál do okolí. Sousedova předzahrádka, pole a tak dál. Četli jste jako děti Vinetoua, tak stopujte. Okousané větvičky, kytičky bez květů, napůl ukousnuté jabko.A říkáte si: "Zaplať Pán Bůh za ty bobky." On Vám za ně nejspíš nic nedá, ale pomůže Vám ztracenou kozu najít. Nepanikařte! Než vyrazíte po stopách uprchlíka, pro jistotu do kapsy tvrdý chléb a do ruky vodítko. Protože, nemyslete si, že až jí objevíte, skočí Vám radostně kolem krku a poběží za Vámi domů jako pejsek. Spíš bude velmi otrávená, že po ní chcete aby šla jinam, než jí její mlsný nos táhne. Vždyť ona má přece vlastní rozum a sama ví nejlíp, co je pro ni nejlepší.
Přešla jsem raději do jednotného čísla. S větším množstvím uprchlic nemáme naštěstí zkušenosti, to musí být hrozné. My už máme ploty nové a zatím drží!